Opravdu známe dobře historii našeho tenisového oddílu?

Mnozí z nás, zejména ti mladší, ale i někteří starší členové, a také zástupci TJ Spartak Modřany, nemáme povědomí, jak složitou cestou prošel náš tenisový oddíl za cca 95 let své existence. Byla to cesta jako na sinusovce nahoru a dolů, plná nadšení, občas velkého zklamání, plánů, snů, sportovních úspěchů, disciplíny, odříkání, obětování, ale hlavně plná lásky k našemu vyvolenému sportu – tenisu!

Pojďme se zastavit a připomenout si, jak se náš tenisový oddíl historicky vyvíjel, připomeňme si milníky a důležitá jména, bez kterých bychom tady na našich kurtech v Kabeláčově ul. 262/4, na Praze 12 vlastně vůbec nikdy nehráli. Když se pomalu prokousáváte historickými dokumenty, zápisy, žádostmi, fotkami, začne vám docházet, že se občas mezi sebou i na kurtech, zabýváme opravdu malichernostmi, občas se pohádáme o hlouposti, někdy se ani neumíme k sobě, zejména ke starším kolegům chovat a neumíme k nim projevit dostatek pokory a slušnosti. Vždyť co si tady na původní navážce tenisté na mezi roky 1978 až 1989 vybudovali, to je opravdu úžasné a klobouk dolů. A měli bychom těm všem tenistům co budovali náš tenisový areál velmi hlasitě poděkovat. A bohužel, někteří už nejsou mezi námi. Tak jestli dovolíte, já budu ten první, a doufám, že ne ten poslední člen našeho oddílu,  a za nás za všechny to odstartuji: kamarádi tenisté, děkujeme, odvedli jste obrovský kus práce!

Historie oddílu aneb Jak to všechno začalo

Tenisový oddíl (tehdy ještě tenisový klub) byl založen již v roce 1924 pod názvem TK Modřany. Na smluvně zapůjčeném pozemku modřanského cukrovaru v Přemyslově ulici (nyní Na Vystrkově) byly postaveny tři antukové kurty a dřevěná klubovna. Historicky prvním předsedou klubu byl Bohumil Jarolímek. Na počátku 70. let ale začal cukrovar na základě nájemní smlouvy uplatňovat právo na pozemky s kurty. Plánoval pro své zaměstnance výstavbu bytových domů. To byl pro tehdejší tenisový klub velký šok. Cukrovar v roce 1972 zabral bez náhrady nejprve jeden dvorec a stěnu, zbývající dva dvorce pak v následujícím roce 1973. Tenisté se samozřejmě bránili, celá záležitost se dostala až k soudu, který žalobu domáhající se zrušení práva žalovaného užívat pozemek, zamítl. Rozhodl v neprospěch tenistů a nařídil pozemek bez náhrady vyklidit. Následovalo několik jednání, ale všechna skončila pro tenisty bezvýsledně, pozemky dostal zpět cukrovar. Tenistům bylo řečeno, že se plánuje výstavba nového multifunkčního sportovního areálu v Roháčově ulici v Modřanech. Studie byla sice  schválena a byla na stávající poměry vskutku velkorysá až megalomanská na tu dobu a potřeby – 22 kurtů, centrální kurt, klubovna, krytá hala, atletická dráha. Ale bohužel chybělo to nejpodstatnější, tedy záruka, že se začne se stavbou v brzké době, protože nebyla vypracována technická dokumentace. A poté dostaly události rychlý spád. Pražský cukrovar zaslal tenisovému oddílu ultimativní dopis do příštího dne vyklidit šatny a přilehlé prostory, aby se mohlo předat staveniště pro zahájení bytové výstavby. V dopise se dále psalo, že pokud tenisté prostory včas nevyklidí a neopustí, začne následující den ráno demolice. Tenisový oddíl se dostal do prekérní situace, začne-li demolice, jak cukrovar zamýšlel, zůstane oddílu jediný kurt bez jakéhokoli zázemí pro cca 100 tenistů. A klub bude muset být rozpuštěn. Funkcionáři klubu se bránili všemi možnými prostředky, odvolávali se na vládní usnesení č. 21 z roku 1957, v němž bylo stanoveno, že nelze připustit bez souhlasu tělovýchovné jednoty zrušení jakéhokoliv sportovního zařízení. Pražské cukrovary sice nabídly oddílu pomoc při výstavbě nového areálu v Roháčově ulici formou zapůjčení strojních mechanismů, ale nebyly ochotny poskytnout finanční podporu na vypracování technické dokumentace pro nový multifunkční areál. Tenisté ale nechtěli multifunkční areál, postačily by jim jen kurty, aby mohli dále hrát tenis. To ale, bohužel nenastalo. A tak došlo na slibovanou demolici! Jak psali výstižně v celostátním tisku:

„Sekyra zatnuta, míza z tenisového stromu Spartaku Modřany uniká …".

Četa určená k demolici dorazila ráno včas, přeťala sloup elektrického vedení, zavřela vodu a zarazila kolíky do dvou ze tří kurtů. „Šatnu rozebereme a přemístíme, plot rozřežeme autogenem…".

Osud tenisového klubu nikoho nezajímal, nikdo neřekl, můžete si začít budovat kurty a zázemí třeba právě na pozemku v Roháčově ulici. Výstavba multifunkčního areálu byla ale jen fata morgana v územním plánu Modřan. Stát nebo město mohly pomoci rozumnou částkou na čtyři kurty a rozumné zázemí. Dokonce se říká, že stačilo změnit v územním plánu pouhých deset metrů k záchraně toho nejnutnějšího a potřebného. Ale zvítězila demolice a megalomanské plány na multifunkční sportovní areál, který se nikdy budovat nezačal. A to mělo pro další činnost tenisového klubu velmi zlé následky.

Přechodné období aneb Azyl poskytnutý v Chuchli od roku 1974

Část tenistů modřanských tenisový klub opustila, někteří odešli do jiných oddílů, např. do Startu, do Konstruktivy, Dejvic či Radotína. Naše družstvo nakonec sestoupilo ….

V letech 1978 až 1982 hráli tenisté Spartaku Modřany s řadou hostů na pronajatých kurtech Sokolu Chuchle. Oddíl neměl ani tenisovou přípravku ani družstvo žactva, soutěže se hrály se dvěma týmy dospělých. Zpočátku se hrálo na dvou, později na třech antukových kurtech ve Velké Chuchli u trati. Velkou zásluhu, že se mohlo hrát na těchto kurtech, měl pan Jarmil Melichar a náš člen a hráč Jan Žalud. Chuchelský tenisový oddíl byl malý, zpočátku bylo naše herní společenství pro místní oddíl přínosem a motivací, začalo se více trénovat i hrát. Aby se mohlo nadále pokračovat v hraní, museli si ale naši modřanští tenisté vybudovat ve Velké Chuchli další antukový kurt…  

Nová etapa aneb Budování nového areálu od roku 1978

V letech 1978 až 1988 byla činnost oddílu rozdělena na vlastní hraní tenisu a stavbu nového tenisového areálu v nynější Kabeláčově ulici na Praze 12. Do roku 1982 se stále ještě hrálo paralelně ve Velké Chuchli na kurtech místního Sokola.

V roce 1978 se začalo tenistům blýskat na lepší časy. Začala spolupráce s firmou Elektronika, která poskytla pozemek a zajistila projekt pro stavbu nových kurtů a reálu. Vše zajišťoval tehdejší ředitel Elektroniky ing. Jiří Janda, velký tenisový nadšenec. A tak se spustila na navážce u bývalého Bláhova lesa na hranici Modřan a Lhotky komplexní výstavba kurtů a později i klubovny se sociálním zázemí.

Díky kontaktům ing. Jiřího Jandy, pomohli pracovníci Technických služeb MNV nejdříve postavit asfaltový dvorec a dále pracovníci Pozemních staveb přistavěli dvoustrannou betonovou cvičnou zeď. Práce na výstavbě dvou antukových dvorců probíhaly pouze svépomocí v rámci tzv. akce „Z“ ONV Praha 4 a protáhly se na tři a půl roku. 

Další dvě sezóny zabraly práce na likvidaci původního asfaltového dvorce (na vlastní náklady oddílu) a stavba třetího dvorce na stejném místě. Opět všechny práce probíhaly svépomocí, náklady hradil ZH OV ČSTV 4.

Mezitím se zprvu hrálo současně na asfaltovém dvorci a na dvou, později třech kurtech v Chuchli, soutěže potom na dvou nových antukových kurtech na Kabeláčově ul. Také se pomalu rozbíhala přípravka mládeže, tehdy vedená Jaroslavou Hobzíkovou. A pomalu končilo společné hraní v Chuchlí. Oddíl se zase postupně zapojil do soutěží žactva a dospělých. Nakonec měl oddíl jedno družstvo žactva, dvě družstva dospělých a družstvo veteránů.

Po dostavbě dvorců se ještě protahovala vlastní kolaudace, a to až do roku 1991. Po jejím dokončení se oddíl mohl ucházet o finanční pomoc na plánovanou další etapu dostavby areálu, což byla zejména zděná budova klubovny a šatny, kanalizace a čtvrtý antukový dvorec. Celkově již třetí projekt byl vypracován členem oddílu Josefem Cvachem a díky velkému úsilí předsedy Zdeňka Bednára se celá dostavba dotáhla do zdárného konce. Dostavbu ještě ztěžovala a zpomalila výstavba plynovodu a plynové regulační stanice v blízkém okolí, protože tyto práce proměnily okolí areálu opět na staveniště a navíc hrozilo vyvlastnění části pozemku, neboť jeho středem měla vést silnice k vlastní regulační plynové stanici. Nakonec díky změně projektu a za pomoci stavbyvedoucího pana Čermáka, se vše zdárně vyřešilo.

Svépomocí vybudovaný nový tenisový areál se čtyřmi kurty, klubovnou, šatnami a sprchami si poté tenisté pečlivě střežili. Byly tu odpracovány stovky a stovky brigádnických hodin. Bez nadšení a obětavosti by to tenkrát nešlo. Proto se areál zpočátku choval navenek jako uzavřený až rodinný, veřejnost sem chodit hrát nemohla. Toto se ale postupně časem začalo měnit.

Nyní je Tenisový oddíl TJ Spartak Modřany oddíl s moderním areálem otevřený široké veřejnosti, hrají se zde soutěže, organizují pravidelné otevřené turnaje, pro členy – seniory 55+ jsou organizovány akce a turnaje v různých formátech, dále workshopy pro všechny zájemce o zlepšování tenisové techniky. Podporujeme zejména rekreační hraní všech věkových kategorií, tedy dětí, mládeže i dospělých vč. seniorů. Pořádáme také pravidelně „Dny otevřených kurtů" pro veřejnost, kde si mohou zájemci (i úplní začátečníci) vyzkoušet zdarma vč. zapůjčení rakety hru na našich antukových kurtech, hru s trenérem, apod.

Přejeme si, aby pobyt v našem tenisovém areálu byl pro všechny návštěvníky a hráče zejména o pohodě, o radosti z pohybu, o radosti ze hry, o relaxaci i odpočinku. Může nás navštívit opravdu každý zájemce o tenis.

Historická fakta byla zpracována na základě informací předaných od zakládajících členů, speciální poděkování patří zejména Honzovi Žaludovi, čestnému členu našeho oddílu.

Vypracovali:

Ing. Miroslav Holeček, Hana Adámková

členové výkonného výboru TO TJ Spartak Modřany

Praha 2021

mih